Můj gekončík noční jménem Wanda

18. září 2016 | 09.01 | rubrika: Moje příšerky

14324588_10154119926358285_891     Poslední dobou jsem neustále v práci, nebo na tréningu. Už mi to leze krkem, ale peníze jsou potřeba a tréning je super odbourání stresu a hlavně nasranosti. Včera jsem měla prakticky jediný volný den a byla jsem neskutečně šťastná, že mi konečně volno vyšlo na mojí oblíbenou výstavu exotické zvěře. Už opravdu dlouho jsem se tam nedostala a tak jsem se tam moc těšila.

    Pravdou je, že jsem si zakázala pořídit si další zvířátko, chtěla jsem si tam dokoupit jen krmení a podobně. Jenže to bych nebyla já, abych tohle splnila. Hlavně, když mám doma jedno opuštěné terárko. A opuštěné terárko je moc smutná záležitost. Chtěla jsem nějakou ještěrku, protože ty mi doma chybí. Měla jsem dva gekony lávové Eomera a Eowyn, ale nakonec se ukázalo, že mi pán prodal dva samce a ty na sebe zaútočili a ani jeden to nakonec nerozdýchal =(

     Výběr tam měli opravdu velký, ale já jsem hodně omezená velikostí terárka a taky mého bytu, který už se začíná opravdu moc plnit a za chvilku asi budu muset spát v koupelně nebo kuchyni =D Takže jsem šla po menších druzích a nakonec jsem si domů přinesla gekončí slečnu, kterou jsem pojmenovala Wanda. Hned mi Wandu (tu z komixů) připomněla a tak byla jméno jasné hnedka a nemusela jsem se s ním nijak extra trápit.

    Holčina je nádherná a už se těším, jak bude vypadat v dospělosti. Gekončíci totiž barvu hodně mění, jak se svlékají a v dospělosti jsou většinou úplně jinak barevní. I když bych se tady vůbec nezlobila, kdyby zůstala taková, jaká je.

14324662_10154119927173285_376

14352070_10154117420883285_158

14352256_10154117420938285_471

14361354_10154117421233285_548

14361432_10154117420828285_464

14372396_10154117377123285_414

14379682_10154119926143285_486

14379927_10154119927968285_289

14379963_10154119926098285_279

Tak vše kolem a nové příšerky

7. duben 2016 | 05.42 | rubrika: Moje příšerky

PicStory-2015-09-05-23-17-40      Ehm, musím se přiznat, že název článku je tak trošku mimo. Příšerky nejsou až tak úplně nové. Už je mám doma nějakou tu chvíli, ale nějak jsem měla blogový útlum a nic se mi psát nechtělo. Ono to je taky tím, že mám teď v práci peklo a peklo je také plánování blížící se dovolené v Londýně. Co se práce týče... No, pracuji na obraně Pražského letiště a už od útoků v Paříži to nebylo lehké. Po tom, co se stalo v Bruselu.... co komu budu povídat, každý to mohl číst v novinách, na internetu, podívat se na to v televizi. Letiště plné policistů se samopaly, vojáků. A nás tu honí jako koně. Rušení dovolených, přesčasy a všeobecně hodně špatná atmosféra, kolegové dávají výpovědi ve velkém a já čekám na tu svou příležitost, abych se pohnula dál. Možná k policii, možná do jiného orgánu obrany státu. Zatím ale všechnu svou pozornost upírám k blížící se dovolené.

      Dovolenou mám s partou naplánovanou na konec dubna. Letíme do Londýna. A proč zrovna takhle? Lidé, co mě znají, moc dobře vědí, že jen tak bych tam neletěla. Já jezdím jen na akce, dovolené jako takové jsou pro mě celkem nuda. Minule, když jsem byla v Londýně, tak jsem navštívila koncert mé milované kapely Sabaton. A co přesně se chystá na konec dubna? Teď asi spousta lidí obrátí oči v sloup... Chystá se red carpet a premiéra filmu Captain America: Civil War. Přiznám se, že svět Marvel komixů a i filmů hltám už dlouho a poslední dobou jsem jim totálně podlehla. Společně s pár kamarádkami jsme schopny rozebírat to či ono dlouhé hodiny. S totální nespokojeností s posledním Avengers filmem (Avengers: Age of Ultron), nám svitla nová naděje a to Russo brothers, kteří se ujali režie dalšího filmu a to právě nového Kapitána. A čít to nadšení? Oni jsou totiž jedni z nás, oni jsou velcí fanoušci a hlavně sledují sociální sítě a vše kolem a všímají si, co lidé chtějí. Bohužel po průseru s posledním filmem, měli velice nesnadný úkol. Ale dle ukázek mohu říct, že se jim to povedlo úplně perfektně. Už jen, jak odkáží poskládat trailery, je vidět, že oni opravdu vědí =D

     Jednou takhle kamarádka řekla, že by někam zajela na red carpet a premiéru. Trochu jsme se zasnily a představa je to lákavá, to ano, ale byla to jen myšlenka. Ale pak najednou to byla skutečnost. Ani nevím, kdy se to snění přehouplo k činům, ale najednou jsme měly rezervovaný hotel a kupovaly letenky do Londýna. A to prosím ještě nebylo vůbec nic potvrzené. Ale i tak míst v hotelech ubývalo každou minutou po desítkách. Premiéra byla ohlášená na 29.4. a tak jsem si vzaly letenky na 26.4. a zpáteční 1.5. Red carpet byl oznámen pak na 27.4., problém ale byl (a stále je), že nikdo nebyl schopný odpovědět, jak bude organizovaný. Někdy je totiž potřeba jít tam den předem a vzít si pásky na ruce s pořadovým číslem. V takovém případě se v den konání akce vše lépe organizuje a lidé se prostě pouští podle čísla na náramku. Ale pravdou je, že většinou je to prostě kdo dřív přijde, má první řadu. A to je právě to, o co nám jde. Dostat se do první, nejhůře do druhé řady. Bylo to nepříjemné nevědět, jak to bude, protože letenky jsme měly koupené na třetí odpoledne a pokud by se rozdávaly pásky, tak bychom měly opravdu vysoká čísla a mohly bychom si nechat zdát o dobrém místu. Ale ce se nestalo... Dva dny nazpátek najedou oznámili, že red carpet přesouvají na 26. Ani si nedokážete představit tu paniku, jakou jsme v tu chvíli zažily. Letenky, hotel, dovolená... vše bylo zařízené s tím, že ta akce bude 27.! Co dělat? Smířily jsme se s tím, že letenky do Londýna necháme propadnout a musíme koupit nové. Jenže na kdy? Už přes měsíc se snažíme zjistit, jak to bude teda s těmi páskami a žádná odpověď. Pak přišel další problém a to právě dovolená jedné z kamarádek. Nervy jsem měla napjaté jako špagáty, cítila jsem, jak jsem na lidi okolo nepříjemná a v kombinaci s nedostatkem spánku a odpočinku jsem se cítila jako tikající bomba. 

      Vše se muselo rychle vyřešit, kamarádka musela škemrat u kolegyně, aby jí přehodila směny a ona mohla odletět o den dříve. A tak jsme na rychlo kupovaly nové letenky, mnohem dražší, místa daleko od sebe. Musely jsme rychle přehodit transfer z letiště, který už byl také objednán. A to vše se řešilo mezi nočníma, které mám. Musela jsem se na dnešek nechat napsat na "samotku", což je stanoviště, kde jsem celou noc sama, jinak bych asi někoho musela zabít. Ale hlavní je, že letenky jsou už zajištěné. Teď jen vyřešit hotel. Už je vážně plno. Všude.

Miminka Wednesday, Roman, Jack, Jason, Troy, Piggy

10. listopad 2015 | 20.46 | rubrika: Moje příšerky

12208699_10153386668403285_408    O tom, že moji šneci Timíček, Jenda a Hrob kladou jedno vajíčko za druhým, už jsem to psala. Některá vajíčka jsem si nechala, protože jsem prostě hrozně moc chtěla vidět, jak se maličký šneci budou klubat a jak budou růst.

    Dnes jsem měla být v Junktownu, pomáhat stavět městečko... Ale nakonec jsem se na to vykašlala a udělala si jeden den volna, než půjdu ve středu zase do práce. A udělala jsem velice dobře. Když jsem šla krmit zvířectvo, tak jsem si všimla, že jedno vajíčko je prasklé a maličký šneček z něj vystrkuje očka. Hurá!

    Po tom, co jsem prohlédla další vajíčka, jsem zjistila, že mám další 4, která jsou naprasklá a šnečci se klubou ven. Dala jsem je do samostatné krabičky, aby se neplazily mezi vajíčkama, co jsou ještě celá. A měla jsem radost, pět šnečků, to mi vychází přesně na jména 5 lidí z kapeli Wednesday 13, na které ulítávám už velice, velice dlouho a kteří tu měli minulou středu koncert (a ten koncert byl neuvěřitelný!)

    A tak moji šnečci dotaly jména Wednesday, Roman, Jack, Jason a Troy. Pak jsem ale zjistila, že se mi klube ještě jedno miminko a tak jsem sáhla do minulosti kapely a dala mu jméno Piggy, což je muzikant, kterého mám neskutečně ráda. A už teď přemýšlím, jak bych pojmenovala ten zbytek, pokud by se vylíhly opravdu všichni (což se doufám nestane, jinak vážně nevím, co s nimi budu dělat...)

    Jsou naprosto úchvatný! Je jim jen pár hodin a už čile lezou po stěnách nádoby, kde je mám. A jak se cpou! Dala jsem jim sépiovou kost, aby jim co nejdříve stvrdla ulita, ledové zelí a kus žampionu. A musím se na ně pořád dívat! Nejsou prostě úchvatný?!

12193414_10153386667778285_921

12193766_10153386667953285_907

12208699_10153386668403285_408

12219370_10153386669603285_281

12235035_10153386670098285_113

12243460_10153386667508285_216

PB100003

PB100008

PB100009

PB100017

PB100011

   Každopádně, pokud by někdo chtěl šneky, tak po cca 2 měsících tyhle drobkové budou moct pryč k novému majiteli =) Mě už by se další šnekárko domů nevešlo a do toho starého se vejdou tak max ještě 2 dospěláci. Oni až vyrostou, tak budou vážně velký =) A tady jsou jejich rodiče =)

P9060011

EDIT 11.11.: Tak tu mám dalšího vyklubaného šnečka a pokračuji v pojmenovávání po bývalých členech kapely =) Představuji Ghastlyho =D

IMG_20151111_193316

PB110002

PB110003

Představuji nové kudlanky Lokiho a Hulka

31. říjen 2015 | 18.24 | rubrika: Moje příšerky

PicStory-2015-09-05-23-17-40    Uop, I did it again...

     Ano, znovu jsem šla na výstavu exotické zvěře "jen pro krmení" a hrozně nečekaně jsem si odnesla další potvůrky. Ale statečně jsem odolávala až skoro dokonce! Nejdříve jsem našla krásnou velkou zelenou kudlanku a pak jsem si ale řekla, že ne, že už si další brát nebudu. Pak přišla kamarádka a prý "Jééé, tohle je jasný Loki!" a bylo to. Lokiho ještě nemám a tak jsem ho tam přece nemohla nechat! Navíc u sebe už měla kokonec s vajíčkama (ale zatím nevím, jestli se z toho něco vyklube). Takže jsem měla Lokiho. Resp. Loki, protože jak už je u mě zvykem, tak Loki je vlastně samička. No a to samé s Hulkem...

    Už jsem byla na odchodu, když jsem se zastavila u posledního stolku s kudlankama a tam jsem jí uviděla. Krásně zbarvená samička, která byla chudák hrozně nervózní a prstě úpně jasný Hulk. Takže jsem si postě musela vzít i jí. A jsou prostě nádherný! Loki už je miláček, leze mi po hlavě a stejně jako všechny ostatní si ráda dělá hnízdo v mých vlasech (a taky miluje koukání do foťáku). Hulk je stále nervní a když už jí z bydleníčka vyndám, tak šílí po celém bytě. Snad se brzo zklidní. Dokážu si představit, že jí chudinku tahali po výstavách a nijak hezky se k ní nechovali. Tak, ale teď se má líp, já svoje miláčky řádně rozmazluji =D Každopádně s ní nemám moc fotek, protože se moc fotit nedá =D

 

Z Jeremy je dospělák!

10. říjen 2015 | 21.06 | rubrika: Moje příšerky

     Och ano, já vím, měla bych přestat pojmenovávat svoje kudlančí holky chlapskýma jménama, ale nějak si nemůžu pomoct =) Každopádně, z Jeremy už je dospělá holka a povedla se úplně ukázkově! Byla jsem neskutečně ráda, že se mi konečně povedlo u toho svlékání být. A taky jsem to celé natočila na video, ale je to hrozně dlouhý, tak to chci ještě nějak sestříhat. Ale určitě vám ho pak ukážu, protože je to vážně zajímavé... Ale teď tu mám aspoň spoustu fotek mojí krásné dospělačky =)

P9280002

P9280003

(P.S. ten flek na posteli je od barvení vlasů =D Jen aby někdo nemyslel, že je to cokoliv jinýho...)

P9280010

P9280014

P9280019

P9280025

P9280032

P9280034

P9280037

P9280048

    Snad se mi jí příště podaří vyfotit s roztaženými křídly, to je pak teprve kráska! Ale roztahuje je jen, když je naštvaná a nějak se mi nechce jí štvát jen tak... Ale určitě jí někdy tak vyfotím, protože je má vážně nádherné!

žádné komentáře | přidat komentář

Prostě další várka kudlanek =D

16. září 2015 | 22.33 | rubrika: Moje příšerky

PicStory-2015-09-05-23-17-40            Dneska jen fotky a videa, nějak nemám na to, abych se rozepisovala =D Ale koneckonců oni ty fotky a videa jsou prostě nejlepší, ne? Dneska jsem si hrála hlavně s mými creobroter gemmatus (smajlíkama), ale mám samozřejmě fotky i všech ostatních potvůrek, co doma mám. Jsem prostě maniak na jejich focení =D

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 29x